Recenze • Hanes Pavel • Filozofia pre teológov

Hanes Pavel. Filozofia pre teológov. Tajov: Inštitút teológie, misie a sociálnej práce, n.o., 2019.

Protestantské prostředí (včetně toho adventistického) se často dívalo na filosofii jako na něco krajně podezřelého, ne-li přímo víře nepřátelského. Proto čas od času zaznívají pochybnosti, zda by se měli vůbec studenti teologie, potažmo budoucí kazatelé, při svém vzdělávání filosofií zabývat. Nestačí se zaměřit jen na Boží slovo? Na tyto otázky se snaží ve své nové knize odpovědět profesor Pavel Hanes, významný slovenský evangelikální teolog a baptistický kazatel.

Na pouhých 211 stranách se snaží stručným, zajímavým a srozumitelným způsobem (což nebývá u tohoto tématu časté) svým studentům i ostatním čtenářům představit, v čem jim může při jejich službě pomoci pochopení alespoň základních otázek filosofie, které si lidé v dějinách kladli a kladou. Z celé této nesmírně široké oblasti vybírá pouze ty myšlenky, o kterých se domnívá, že by měl každý student teologie znát.

Autor knihu rozdělil na dvě základní části. V první z nich (Teologické štúdium filozofie, s. 15-79), se věnuje obecně vztahu mezi teologií a filosofií. Měl by se jí teolog vůbec zabývat? Jsou ve vzájemném rozporu? Doplňují se? Jak to vnímali křesťané v dějinách? V čem nám může pochopení filozofie pomoci dnes? Druhá část je zaměřená ještě praktičtěji, jak je zřejmé z jejího označení Interaktívny učebný text (s. 83-196). Ta skutečně slouží jako praktický poklad pro výuku i samostudium. Snaží se stručně a jasně představit důležité oblasti filosofie, její klíčové otázky, dějinná období, včetně toho, jaký vliv měla a má filozofie na společnost, teologii a církev. Zde se ukazuje, že Pavel Hanes je zkušený pedagog, protože každé téma velmi názorně ilustruje na ukázce z díla některého filosofa, ke kterému přidává praktické „úkoly“ a otázky k diskuzi.

Jedinečnost Hanesovy knihy se zdá být v tom, že není (záměrně!) obsáhlým a detailním pojednáním o dějinách a filosofických školách, ale jakýmsi specifickým úvodem či „nezbytným minimem“, které by mělo obohatit studium a uvažování studentů teologie. V tom se zdá být tato kniha velký přínosem, protože podobné dílo zatím v česko-slovenském prostředí scházelo.

Oldřich Svoboda