Kniha A Global History of Seventh-day Adventists od Michaela W. Campbella a Edwarda Martina Allena je podle mě velmi povedenou novou učebnicí dějin adventismu. Autoři sami vysvětlují, že chtěli vytvořit čitelný text použitelný pro vysokoškolské studenty, ale zároveň srozumitelný i lidem, kteří adventistickou tradici dobře neznají. Důležitým východiskem je pro ně také globální a misiologický pohled.
Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde o další zpracování známého příběhu Williama Millera, velkého zklamání, Ellen Whiteové a postupného formování Církve adventistů sedmého dne. Tato témata v knize samozřejmě nechybějí, ale zabírají jen část celkového prostoru. Hlavní přínos vidím v tom, že autoři adventismus představují jako skutečně celosvětové hnutí.
Kniha sleduje jeho vývoj nejen v Severní Americe, ale také v Jižní Americe, Africe, Evropě, jižní a východní Asii, Číně nebo na Blízkém východě. Zajímavé je například srovnání, jak se adventismus v různých částech světa kulturně proměňoval. Autoři ukazují, že zatímco v Severní Americe hrála výraznou roli eschatologie, v Africe se více prosazoval důraz na osvobození od zla a v Číně například na modlitbu a uzdravení.
Silnou stránkou knihy je i tematická šíře. Nejde pouze o dějiny církevní organizace, ale také o historii adventistického školství, zdravotnictví, světové misie, evangelizace a teologického vzdělávání. Popisuje vznik adventistického rozhlasového a televizního vysílání, humanitární organizace ADRA, Pathfinderu, nebo důrazu na náboženskou svobodu. Autoři se přitom nevyhýbají ani problematickým kapitolám. Věnují se například sporům kolem biblické konference v roce 1919, konferenci roku 1952, vztahu adventismu k fundamentalismu, kontroverzi kolem Questions on Doctrine, konfliktu kolem Desmonda Forda a Glacier View nebo debatám o postavení žen v církvi.
To je podle mě důležité, protože kniha nevytváří uhlazené dějiny bez konfliktů. Ukazuje církev jako živé společenství, které se vyvíjelo, hledalo svou identitu, někdy se dostávalo do napětí a zároveň se postupně měnilo z malého severoamerického hnutí v globální církev.
Právě šíře knihy je žel zároveň i její slabinou. Některá témata jsou nutně jen naznačena a z našeho středoevropského pohledu bychom místy ocenili větší prostor. Například dějinám adventismu ve střední Evropě nebo vztahu církve ke komunistickým režimům je věnována žel jen velmi malá pozornost. Kniha také často pracuje s příběhy konkrétních lidí. Třeba vývoj adventistické misie v Indii přibližuje na příběhu Georgie Burrus, první oficiální adventistické misionářky v této zemi. Takový způsob výkladu je čtenářsky atraktivní a dělá knihu lehce a snadno čtivou.
Knihu vítám jako výbornou učebnici pro studenty teologie, kazatele i širší okruh čtenářů. Přináší moderní, čtivý a především globální pohled na adventistické dějiny, který v češtině zatím chybí. Proto bychom ji rádi v dohledné době přeložili do češtiny a zpřístupnili českým čtenářům.
Marek Harastej
